Dýmkové koření byla rostlina známá svými vonnými listy, využívaná pro kouření v dýmkách. Rostla na teplejších místech, v Gondoru rostla poměrně běžně divoce, zatímco v severnějších oblastech jako je Eriador se nikdy v divoké přírodě nevyskytovala a dařilo se jí pouze na teplých a chráněných stanovištích. Byla pěstována na místech jako Dolany v Kraji anebo Hůrecký kopec.

Ve Druhém věku zřejmě rostla na Númenoru, odkud ji Númenorejci podobně jako mnohé jiné rostliny (např. athelas) přinesli do Středozemě. V Gondoru rostlina brzy zdomácněla a rozšířila se, ale neměla pravděpodobně jiné využití než jako okrasná rostlina s příjemnou vůní květů. Až ve Třetím věku se dostala na sever do Eriadoru a v Hůrce ji pravděpodobně poprvé hobiti začali využívat pro kouření v dýmkách. Z Hůrky se dostala do Kraje, kde byla poprvé domestikována a šlechtěna Toboldem Troubilem kolem roku 1070 T. v. Z Hůrky se zvyk kouření dýmek rozšířil mezi dalšími rasami, jako byli lidé (Hůrečtí i hraničáři) nebo trpaslíci. Kouření dýmek si oblíbil i čaroděj Gandalf a později také Saruman.

Po válce o Prsten se původem dýmkového koření zabýval Smělmír Brandorád ve své knize Rostlinopis Kraje.